Hřích první noci
Víkend 2011
„Prosím, takhle ne... Pro smilování boží, pane, chcete mě úplně potupit? Copak v sobě nemáte ani špetku soucitu?
Co jsem vám udělala?!“ vykřikla zoufale a bránila se jeho nedočkavým rukám.
Gabriel ale jako by byl hluchý a slepý. Svalil ji na postel a přilehl. „Prosím, pane, budu poslušná, přísahám, ale takhle ne... Nedělejte to takhle! Takhle ne...“ Do očí se jí vhrnuly slzy nekonečného zoufalství, když ležela pod jeho mohutným tělem, ztuhlá hrůzou, že ji manžel surově znásilní. Zatímco on se jí snažil vyhrnout mokrou sukni, která se jí omotala kolem nohou, ona ji zoufale stahovala zpět. V tu chvíli Gabriel ucítil vůni, která mu pomalu pronikala do mysli zastřené vínem a měla na něj zvláštní účinek. Zvedl hlavu a poprvé jí pohlédl do tváře. Pod vrstvou prachu zbrázděného vlhkými stezičkami slz zářily oči. Nejkrásnější, nejhlubší safírové oči, jaké kdy viděl. Prosily o soucit, jehož až dosud nebyl schopen… Znehybněl, ruka se zastavila na půli cesty k ženskému klínu. Zhluboka nasál tu omamnou vůni a naprázdno polkl …
Když se zhýralec Gabriel de Richnau v den svých dvacátých osmých narozenin ožení s krásnou Kristinou, nevlastní dcerou vypočítavé vdovy Eufrosiny Peréniové, jde mu jen o to, aby splnil otcovu poslední vůli a získal rodinné panství. A tak hned druhý den opustí mladou manželku i Richnavský hrad, aby pokračoval v dosavadním způsobu života. Cesty osudu jsou ale nevyzpytatelné...
Jana Pronská, úspěšná autorka historických romancí, nám nabízí strhující příběh plný vášní, intrik a lásky.
Vaše názory z portálu estranky :
Prehľad komentárov
Milá Monika, niet slov, ktorými by som vyjadrila vďaku a zároveň som nesmierne hrdá, že to boli práve moje knihy, ktoré Vám aspoň kúsoček zmiernili bolesť a priniesli Vám útechu. Sľubujem, že sa budem veľmi snažiť písať čo najčastejšie ako sa dá.Ja ďakujem Vám.
stredovek
(Monika Hrabková, 31. 10. 2011 19:50)Milujem Vaše knihy, už je to rok čo mi umrel manžel a mám len 38 rokov.....konečne som sa dostala k tomu, aby som začala čítať a vaše knihy sú práve tie ktoré ma vedia upokojiť a myslieť na naiečo pekné čo bolo alebo o čom som kedysi snívala a nesplnilo sa.....Píšte veľa prosím...keby ste napísali aj 3 knihy za mesiac, pre mňa by to bolo málo:-)))))ĎAKUJEM
RE:Monika
(Jana Pronská, 5. 11. 2011 19:36)